(Lyrická báseň, řečtina, asi 570 př. n. l., 28 veršů)

Úvod

"Hymnus na Afroditu" (někdy označované jako " Óda na Afroditu " nebo "Fragment 1" ) je jedinou básní starořeckého lyrického básníka. Sappho Ačkoli je ve starověku zaznamenána jako autorka mnoha básnických knih, z jejího díla se dochovalo v neporušeném stavu jen velmi málo a jediným důvodem, proč máme tuto kompletní báseň, je to, že ji římský řečník jménem Dionýsos (který žil v Římě kolem roku 30 př. n. l.) citoval v plném znění v jednom ze svých děl.

"Hymnus na Afroditu" Začíná tím, že neznámá mluvčí vyzývá nesmrtelnou bohyni Afroditu, dceru mocného Dia, aby využila svých jedinečných schopností k polapení neochotného milence. Prosí bohyni, aby neignorovala její prosby a nezlomila tak srdce, které je už tak zasaženo žalem.

Autor připomíná Afroditě její oddanost v minulosti a písně, které se zpívaly na její počest, i to, jak bohyně dříve vyslyšela a vyslyšela prosby mluvčího a podnikla cestu ze zlatého paláce svého otce do skromnějšího domova tohoto smrtelníka.

Teprve když Afrodita odpoví v páté sloce, je jasné, že jde o to. Sappho V šesté strofě, ačkoli není jasné, zda je znechucený milenec ve skutečnosti muž nebo žena, Afrodita ujišťuje, že se jedná o muže, který se snaží o zásah bohyně. Sappho že ačkoli se možná nyní zdráhá, brzy se vzpamatuje a vrátí se. Sappho lásku ve stejné míře.

V poslední sloce se opakuje Sappho prosila Afroditu, aby za ni bojovala a zmírnila její utrpení.

Ačkoli neznáme přesné datum jejího vzniku, báseň vznikla někdy na počátku 6. století př. n. l. Sappho organizovala skupinu svých mladých studentek do "thiasos", kultu, který uctíval Afroditu písněmi a poezií, a "Hymnus na Afroditu" byla pravděpodobně složena pro představení v rámci tohoto kultu.

Báseň se skládá z prosby v sedmi čtyřveršových strofách jejího vlastního sapfického metra. Sappho k Afroditě, aby pomohla zajistit náruživost zdráhajícího se milence, a (mezi podobnými díly ojedinělá) odpověď bohyně na básníkovu prosbu. Poukazuje na to, že bohyně básníkovi v minulosti již mnohokrát pomohla, a Afroditina osobní odpověď, naznačující téměř důvěrný vztah k jejímu ctiteli, je pozitivní a plná naděje.

• Moderní překlad Elizabeth Vandiver (Diotima) z roku 1997: //www.stoa.org/diotima/anthology/vandiver.shtml
• Řecký originál a řada různých anglických překladů z 8. a 19. století (Classic Persuasion): //classicpersuasion.org/pw/sappho/sape01u.htm