(satira, latinsky/římsky, cca 110 n. l., 322 řádků)

Úvod

"Satira III" ( "Satura III" ) je veršovaná satira římského satirického básníka Juvenal , napsaná kolem roku 110 n. l. nebo později. Báseň je monologem přítele z Juvenal jménem Umbricius, který odchází z Říma za lepším životem na venkov a který vyjmenovává všechny způsoby, jak se Řím stal nesnesitelným místem k životu. Juvenal šestnáct satir.

V prologu se básník obrací k posluchačům v první osobě a vysvětluje, že jeho přítel Umbricius, s nímž se naposledy setkává na okraji města Říma, se chystá odejít z Říma za lepším životem na venkově, což je rozhodnutí, které se Juvenal Básník se pak připojí k publiku, když Umbricius, loajální římský občan, který už nemůže snést svou vlast, v rozsáhlém monologu vysloví svůj názor.

Když se Umbricius vydává na cestu do Kumae, vypráví o důvodech, proč byl vyhnán z Říma: že už tam není místo pro poctivé lidi, jen pro lháře a chudáky; že jediný způsob, jak získat přízeň velkých mužů, je naučit se jejich provinilá tajemství; že Řekové a Syřané (kteří jsou ochotni lhát a podvádět a udělat cokoli) začínají vytlačovat rodilé Římany z jejich pracovních míst; že jen bohatíže lidé věří svým přísahám, že chudí jsou vyháněni z míst v divadle, že nikdy nemůže doufat, že se ožení s dědičkou nebo dostane dědictví, že náklady jsou v Římě příliš vysoké a životní styl příliš okázalý, že je zde neustálé nebezpečí požárů nebo padajících domů, že hlučné přeplněné ulice znemožňují spánek, že chudí se na ulicích prohánějí, zatímcože bohatí jsou bezpečně převáženi po ulicích v nosítkách a že neustále hrozí nebezpečí od předmětů vyhozených z oken, stejně jako od výtržníků, zlodějů a lupičů.

Umbricius prosí Juvenal navštívit ho v Cumae, kdykoli navštíví své rodné Aquinum, a slibuje mu, že ho podpoří v jakýchkoli pokusech o politickou reformu. Juvenal by se mohl ujmout.

Juvenal je připisováno šestnáct známých básní rozdělených do pěti knih, všechny v žánru římské satiry, která ve své nejzákladnější podobě v autorově době zahrnovala rozsáhlou diskusi o společnosti a společenských zvyklostech, psanou v daktylském hexametru. Římská veršovaná (na rozdíl od prozaické) satira bývá často nazývána Luciliovou satirou, podle Lucilia, kterému je obvykle připisován vznik tohoto žánru.

Tónem a způsobem, který se pohybuje od ironie až po zjevný vztek, Juvenal kritizuje činy a názory mnoha svých současníků a poskytuje vhled spíše do hodnotových systémů a otázek morálky a méně do reality římského života. Scény, které ve svém textu vykresluje, jsou velmi živé, často svízelné, i když Juvenal používá otevřenou obscénnost méně často než Martial nebo Catullus.

Neustále odkazuje na historii a mýty jako na zdroj poučení nebo příkladů určitých neřestí a ctností. Tyto styčné odkazy spolu s jeho hutnou a eliptickou latinou naznačují, že. Juvenal jeho čtenáři byla vysoce vzdělaná část římské elity, především dospělí muži konzervativnějšího společenského smýšlení.

• Český překlad Niall Rudd (Google Books): //books.google.ca/books?id=ngJemlYfB4MC&pg=PA15
• Latinská verze (The Latin Library): //www.thelatinlibrary.com/juvenal/3.shtml