(Epigram/elegický kuplet, latinsky/římsky, asi 65 př. n. l., 2 řádky)

Úvod

"Odi et amo" ( "Nenávidím a miluji" ) je krátká báseň nebo epigram římského lyrického básníka Catullus , napsaný ve formě elegického kupletu někdy kolem roku 65 př. n. l. Často je označován jako "Catullus 85" nebo "Carmina LXXXV" pro své postavení v obecně uznávaném katalogu Catullus ' díla. Navzdory své stručnosti je to jeden z Catullus ' nejslavnější a nejemotivnější báseň a její vyznání rozporuplných citů k jeho milence Lesbii je proslulé svou silou a stručností.

Po holém konstatování, že nenávidí i miluje, se básník ptá, proč by tomu tak mělo být. Na tuto otázku nemá odpověď, ví jen, že je to pravda a že tento rozpor je příčinou mnoha utrpení.

Ačkoli její jméno není v básni nikde zmíněno, předpokládá se, že báseň odkazuje, stejně jako mnoho jiných básní, na její jméno. Catullus ' jiné básně, Lesbii, která je obecně považována za přezdívku Clodie (manželky významného římského státníka Clodia), s níž se stýkal Catullus nějakou dobu udržovali milostný poměr. Je zřejmé, že v této chvíli se vztah začal rozpadat, což bylo popsáno jako paradox zklamaného milence.

Báseň je vystavěna jako elegický kuplet, krátká dvouřádková básnická forma, kterou řečtí lyričtí básníci běžně používali pro různá témata menšího rozsahu. Skládá se ze střídajících se veršů daktylského hexametru a daktylského pentametru: po dvou daktylech následuje dlouhá slabika, cézura, pak další dva daktyly a dlouhá slabika.

Báseň obsahuje osm sloves, žádná přídavná jména a žádná podstatná jména. Tento obrat oproti běžné básnické struktuře (která je obecně tvořena převážně podstatnými a přídavnými jmény) lze chápat jako zdůraznění dramatičnosti a rozporuplných emocí. Catullus Pointa se projevuje prudkými změnami nálady, počínaje prostým konstatováním, pak zvláštním psychologickým dotazem na motivy, následně nevýrazným přiznáním nepochopení, které vede ke konstatování faktů, a konče explozí posledního slova "excrucior" (doslova "být ukřižován"). Poslední slovo získává na síle díky svým čtyřem slabikám, ve srovnání se dvěma slabikaminebo tři slabiky ostatních slov v básni.

Kontrastní a rozporuplné pocity, které láska vyvolává, a myšlenka vztahu lásky a nenávisti je jedním z nejčastějších témat světové literatury a Catullus nebyl zdaleka prvním básníkem, který se jí dotkl. Catullus ' krátká báseň je umocněna smutným poznáním, že tato potíž vzniká nezávisle na lidské vůli (což je zvláště zdůrazněno použitím pasivního slovesa "fieri") a že básníkovi nezbývá než vzít situaci na vědomí a strašně trpět.

Navzdory své krátkosti byla tato báseň přeložena pravděpodobně více než kterákoli jiná báseň. Catullus ' a je zajímavé, jak jediný dvojverší může nabízet tolik jemně odlišných možností překladu.

• Latinský originál a doslovný překlad do češtiny (WikiSource): //en.wikisource.org/wiki/Catullus_85
• Zvukové čtení latinského originálu (klasická latina)://jcmckeown.com/audio/la5103d1t11.php