Úvod

Carmen 63

1

SVPER alta uectus Attis celeri rate maria,

nesený na své rychlé kůře přes hluboká moře,

2

Phrygium ut nemus citato cupide pede tetigit,

Attis, když rychlým krokem dorazil do frygického lesa,

3

adiitque opaca siluis redimita loca deae,

a vstoupili do příbytků bohyně, stinných, lesem korunovaných;

4

stimulatus ibi furenti rabie, uagus animis,

tam, hnán zuřivým šílenstvím, zmatený v mysli,

5

deuolsit ili acuto sibi pondera silice,

shodil z něj ostrým křemenným kamenem břemeno jeho údu.

6

itaque ut relicta sensit sibi membra sine uiro,

Takže když cítila, že její končetiny ztratily svou mužnost,

7

etiam recente terrae sola sanguine maculans,

stále ještě s čerstvou krví na tváři země,

8

niueis citata cepit manibus leue typanum,

rychle se sněhovými pásy chopila lehkého tympánu,

9

typanum tuum, Cybebe, tua, mater initia,

tvůj buben, Kybelé, tvá tajemství, Matko,

10

quatiensque terga tauri teneris caua digitis

a jemnými prsty třese dutou volskou kůží.

11

canere haec suis adorta est tremebunda comitibus.

a tak začala svým společníkům rozechvěle zpívat:

12

'agite ite ad alta, Gallae, Cybeles nemora simul,

"Pojďte, Galové, společně do horských lesů Kybelé,

13

simul ite, Dindymenae dominae uaga pecora,

společně jděte, putující stádo paní z Dindymu,

14

aliena quae petentes uelut exules loca

kteří rychle hledají cizí domovy jako vyhnanci,

15

sectam meam exsecutae duce me mihi comites

se řídil mými pravidly, když jsem vás vedl ve svém vlaku,

16

rapidum salum tulistis truculentaque pelagi

snášel rychle tekoucí slanou vodu a divoké moře,

17

et corpus euirastis Veneris nimio odio;

a zbavil vaše těla posádky z naprostého odporu k lásce,

18

hilarate erae citatis erroribus animum.

rozveselte srdce své paní rychlým putováním.

19

mora tarda mente cedat: simul ite, sequimini

Ať se vám z mysli vytratí tupé otálení; jděte spolu, následujte

20

Phrygiam ad domum Cybebes, Phrygia ad nemora deae,

do frygického domu Kybelé, do frygických lesů bohyně,

21

ubi cymbalum sonat uox, ubi tympana reboant,

kde zní zvuk činelů, kde se ozývají tympány,

22

tibicen ubi canit Phryx curuo graue calamo,

kde hráč na frygickou flétnu fouká hluboký tón na zakřivený jazýček,

23

ubi capita Maenades ui iaciunt hederigerae,

kde břečťanem ověnčené Maenady prudce pohazují hlavami,

24

ubi sacra sancta acutis ululatibus agitant,

kde s pronikavým křikem třesou svatými emblémy,

25

ubi sueuit illa diuae uolitare uaga cohors,

kde se potulná společnost bohyně obvykle potuluje,

26

quo nos decet citatis celerare tripudiis.

kam pro nás je vhodné spěchat s rychlými tanci."

27

simul haec comitibus Attis cecinit notha mulier,

Jakmile Attis, žena ještě ne pravá, zazpívala takto svým společníkům,

28

thiasus repente linguis trepidantibus ululat,

revanšisté náhle s třesoucími se jazyky hlasitě vykřiknou,

29

leue tympanum remugit, caua cymbala recrepant.

lehký tympán znovu zazvoní, duté činely znovu zařinčí,

30

uiridem citus adit Idam properante pede chorus.

Rychle k zelené Idě, spěšnou nohou.

31

furibunda simul anhelans uaga uadit animam agens

Pak příliš zběsile, zadýchaně, nejistě, bloudí, lapá po dechu,

32

comitata tympano Attis per opaca nemora dux,

za doprovodu bubeníka Attida temnými lesy jejich vůdce,

33

ueluti iuuenca uitans onus indomita iugi;

jako jalovice, která se zbavuje břemene jha.

34

rapidae ducem sequuntur Gallae properipedem.

Rychle následujte Gallae, jejich rychlonohého vůdce.

35

itaque, ut domum Cybebes tetigere lassulae,

Když tedy došli k domu Kybelé, zemdlení a unavení,

36

nimio e labore somnum capiunt sine Cerere.

po velké námaze odpočívají bez chleba;

37

piger his labante languore oculos sopor operit;

těžký spánek přikrývá jejich oči klesající únavou,

38

abit in quiete molli rabidus furor animi.

blouznící šílenství jejich mysli odchází v tichém spánku.

39

sed ubi oris aurei Sol radiantibus oculis

Ale když slunce s blýskavýma očima své zlaté tváře

40

lustrauit aethera album, sola dura, mare ferum,

osvítil jasné nebe, pevnou zemi, divoké moře,

41

pepulitque noctis umbras uegetis sonipedibus,

a zahnal stíny noci s dychtivé šlapací oře občerstvit,

42

ibi Somnus excitam Attin fugiens citus abiit;

pak Spánek utekl před probuzeným Attisem a rychle zmizel;

43

trepidante eum recepit dea Pasithea sinu.

ho bohyně Pasithea přijala do svého třepotavého lůna.

44

ita de quiete molli rapida sine rabie

Tak po měkkém spánku, osvobozen od násilného šílenství,

45

simul ipsa pectore Attis sua facta recoluit,

jakmile sám Attis ve svém srdci zhodnotil svůj čin,

46

liquidaque mente uidit sine quis ubique foret,

a jasně viděl, o co přišel a kde se nachází,

47

animo aestuante rusum reditum ad uada tetulit.

s rozjitřenou myslí se opět vrátil k vlnám.

48

ibi maria uasta uisens lacrimantibus oculis,

Tam se díval na pustá moře a oči mu tekly proudem,

49

patriam allocuta maestast ita uoce miseriter.

tak se s pláčem obrátila na svou zemi:

50

"patria o mei creatrix, patria o mea genetrix,

"Ó, má země, která mi dala život! Ó, má země, která mě obnažila!

51

ego quam miser relinquens, dominos ut erifugae

opouštět, všichni nešťastníci, jako uprchlí sluhové opouštějí své pány,

52

famuli solent, ad Idae tetuli nemora pedem,

Svoji nohu jsem nesl do lesů Idy,

53

ut aput niuem et ferarum gelida stabula forem,

žít mezi sněhem a zmrzlými doupaty divokých zvířat,

54

et earum omnia adirem furibunda latibula,

a navštívit ve svém šílenství všechny jejich skrýše,

55

ubinam aut quibus locis te positam, patria, reor?

- kde tedy nebo v jakém kraji si myslím, že je tvé místo, ó země má?

56

cupit ipsa pupula ad te sibi derigere aciem,

Mé oči se k tobě touží obrátit.

57

rabie fera carens dum breue tempus animus est.

zatímco se má mysl na krátký čas osvobodí od divokého běsnění.

58

egone a mea remota haec ferar in nemora domo?

Mám se snad ze svého domova nechat odnést daleko do těchto lesů?

59

patria, bonis, amicis, genitoribus abero?

od své země, svého majetku, svých přátel, svých rodičů?

60

abero foro, palaestra, stadio et gyminasiis?

chybí na trhu, na zápasišti, na závodišti, na hřišti?

61

lakomec a lakomec, querendum est etiam atque etiam, anime.

nešťastné, nešťastné srdce, znovu, znovu si musíš stěžovat.

62

quod enim genus figurast, ego non quod obierim?

Neboť jakou podobu lidské postavy bych neměl?

63

ego mulier, ego adulescens, ego ephebus, ego puer,

Já, být ženou - která byla pruhovaná, já mladík, já chlapec,

64

ego gymnasi fui flos, ego eram decus olei:

Byl jsem květem hřiště, kdysi jsem byl slávou paláce:

65

mihi ianuae frequentes, mihi limina tepida,

moje byly přeplněné dveře, moje teplé prahy,

66

mihi floridis corollis redimita domus erat,

moje květinové girlandy zdobí můj dům.

67

linquendum ubi esset orto mihi Sole cubiculum.

kdy jsem měl za úsvitu opustit svou komnatu.

68

ego nunc deum ministra et Cybeles famula ferar?

Já, mám se teď nazývat - jak? služebnicí bohů, služebnicí Kybelé?

69

ego Maenas, ego mei pars, ego uir sterilis ero?

Já Maenad, já část sebe, neplodný muž budu?

70

ego uiridis algida Idae niue amicta loca colam?

Já, já budu žít v ledových zasněžených krajích zelené Idy,

71

ego uitam agam sub altis Phrygiae columinibus,

Svůj život prožívám pod vysokými vrcholky Frygie,

72

ubi cerua siluicultrix, ubi aper nemoriuagus?

s jelenem, který straší v lese, s kancem, který se prohání po lese?

73

iam iam dolet quod egi, iam iamque paenitet.

teď, teď lituju svého činu, teď, teď bych ho chtěl zrušit."

74

roseis ut huic labellis sonitus citus abiit

Z jeho růžových rtů vyšla tato slova,

75

geminas deorum ad aures noua nuntia referens,

přináší nové poselství oběma uším bohů,

76

ibi iuncta iuga resoluens Cybele leonibus

pak Kybelé, která uvolnila připoutané jho ze svých lvů,

77

laeuumque pecoris hostem stimulans ita loquitur.

a pobídne toho nepřítele stáda, který táhl vlevo, a promluví:

78

"agedum," inquit "age ferox fac ut hunc furor

"Tak pojď," říká, "pojď, jdi zuřivě, ať ho šílenství uloví odtud.

79

fac uti furoris ictu reditum in nemora ferat,

ať ho odtamtud mrtvice šílenství zase odvede do lesů,

80

mea libere nimis qui fugere imperia cupit.

ten, kdo by byl příliš svobodný a utíkal před mou svrchovaností.

81

age caede terga cauda, tua uerbera patere,

Pojď, odvaž se ocasem, snášej vlastní bičování,

82

fac cuncta mugienti fremitu loca retonent,

aby se všude kolem ozýval řev,

83

rutilam ferox torosa ceruice quate iubam.

na tvé svalnaté šíji se zuřivě třese tvá rudá hříva."

84

ait haec minax Cybebe religatque iuga manu.

Tak praví hněvivá Kybelé a rukou rozvazuje jho.

85

ferus ipse sese adhortans rapidum incitat animo,

Netvor v něm vzbudí odvahu a rozbuší jeho srdce;

86

uadit, fremit, refringit uirgulta pede uago.

uhání pryč, řve, nohou lomcuje křovím.

87

at ubi umida albicantis loca litoris adiit,

Když však dorazil k vodním plochám bělostného pobřeží,

88

teneramque uidit Attin prope marmora pelagi,

a spatřil něžného Attida u hladkých mořských prostor,

89

facit impetum. illa demens fugit in nemora fera;

vrhá se na něj - šíleně letí Attis do divokého lesa.

90

ibi semper omne uitae spatium famula fuit.

Po celý svůj život byl vždy služebníkem.

91

dea, magna dea, Cybebe, dea domina Dindymi,

Bohyně, velká bohyně, Kybelé, bohyně, paní z Dindymu

92

procul a mea tuos sit furor omnis, era, domo:

Daleko od mého domu ať je všechen tvůj hněv, má královno.

93

alios age incitatos, alios age rabidos.

Jiní tě přivádějí k šílenství, jiní tě přivádějí k šílenství.

Zdroje