(Tragikomedie, řečtina, asi 408 př. n. l., 709 veršů)

Úvod

"Kyklop" (Gr: "Kyklops" ) je satyrská hra starořeckého dramatika Euripides je to jediná kompletní satyrská hra, která se dochovala ze starověkého Řecka. Je to komická burleska na motivy příběhu o Odysseově zajetí a útěku před jednookým obrem Kyklopem Polyfémem, jak je popsán v knize o Odysseovi. Homer 's "Odyssea" . Datum jeho předložení není jisté, ale mohlo to být kolem roku 408 př. n. l. (nebo možná mnohem dříve).

Na cestě domů z trojské války Odysseus a jeho posádka zabloudí a zastaví se u hory Aetna na Sicílii, kterou obývá rasa primitivních jednookých obrů známých jako Kyklopové. Setkají se se satyry (kteří ve hře tvoří Chór) a jejich opilým otcem Silenem, které zotročil jeden konkrétní Kyklop (Polyfémos z filmu). "Odyssea" , ačkoli se o něm po celou dobu mluví pouze jako o "Kyklopovi").

Odysseus nabídne Silénovi výměnou za jídlo pro hladovou posádku výměnu za víno, a přestože jídlo není jeho, Dionýsův služebník neodolá příslibu dalšího vína. Když dorazí kyklop, Silén rychle obviní Odyssea z krádeže jídla a přísahá na všechny bohy a satyry, že mluví pravdu.

Navzdory snaze mladšího a modernějšího satyra sdělit pravdu, rozzuřený kyklop zahání Odyssea a jeho posádku do své jeskyně a začíná je požírat. Odysseovi se podaří utéct a vymyslí plán, jak kyklopa opít a pak mu vypálit jediné oko obrovským pohrabáčem.

Kyklop a Silenus spolu popíjejí a snaží se překonat jeden druhého. Když je kyklop opravdu opilý, ukradne Silena do své jeskyně (pravděpodobně kvůli sexuálnímu uspokojení) a Odysseus vidí příležitost k uskutečnění další fáze svého plánu. Satyrové se nabídnou, že mu pomohou, ale když přijde čas, vyrukují s různými absurdními výmluvami a otrávení Odysseové se vydají na cestu.Odysseus místo toho přiměje svou posádku, aby mu pomohla. Společně se jim podaří vypálit kyklopovi oko.

Oslepený Kyklop křičí, že ho oslepil "Nikdo" (jméno, které mu Odysseus dal při prvním setkání), a satyři si z něj dělají legraci. Egoistický Odysseus však omylem vyhrkne své pravé jméno, a přestože se mu s posádkou podaří uprchnout, zbytek potíží, které Odyssea na cestě domů čekají, je způsoben tímto činem, protože Kyklop byl Poseidonovým dítětem.

Ačkoli hra má některé vnitřní přednosti, pro moderní čtenáře je zajímavá především jako jediný dochovaný kompletní exemplář tradice satyrského dramatu. Satyrské hry (nezaměňovat se "satirami") byly starořeckou formou neuctivé tragikomedie, podobné dnešní burlesce, v níž vystupoval sbor satyrů (napůl lidských, napůl kozích následovníků Pana a Dionýsa, kteří se potulovali po Řecku).v lesích a horách) a na motivy řecké mytologie, ale s tématy pití, otevřené sexuality, žertů a všeobecného veselí.

Satyrské hry byly uváděny jako odlehčené pokračování po každé trilogii tragédií na athénských divadelních slavnostech Dionýsie, aby se uvolnilo tragické napětí předchozích her. Hrdinové mluvili v tragickém jambickém verši a zřejmě brali svou situaci velmi vážně, což kontrastovalo s lehkovážnými, neuctivými a obscénními poznámkami a výlevy satyrů. Používaly se tance.obvykle se vyznačují prudkými a rychlými pohyby, které parodují a karikují vznešené a ladné tance tragédií.

Příběh je převzat přímo z IX. knihy Homer 's "Odyssea" Jedinou novinkou je přítomnost Siléna a satyrů. Nesourodé prvky statečného, dobrodružného a vynalézavého válečníka Odyssea, hrubého a brutálního Kyklopa, opilého Siléna a zbabělých a prostopášných satyrů se spojují v jeden celek Euripides se vzácnou zručností do harmonicky krásného díla.

• Anglický překlad E. P. Coleridge (Internet Classics Archive): //classics.mit.edu/Euripides/cyclops.html
• Řecká verze s překladem slovo po slově (projekt Perseus): //www.perseus.tufts.edu/hopper/text.jsp?doc=Perseus:text:1999.01.0093